Proč odvrácená strana online schůzek brání dlouhodobému růstu?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Pokud máte rádi podcasty a vnímáte je jako efektivně strávený čas, třeba v autě, rád bych vám na začátku dnešního podastu Myšlením na vrchol dal jeden tip na další podcasty, které by vás mohly bavit. Ti z vás, co občas zabrousí také na náš web improovio.cz, si mohli všimnout, že každé úterý a každý čtvrtek vychází na webu podcast Prezentační hurikán od Petry Bouškové. S Petrou jste mohli slyšet už dva rozhovory v mém podcastu a v minulém týdnu zastupovala také Davida Koláře v živém vysílání Byznys ráno. Takže toto jméno určitě nebude pro pravidelné posluchače Myšlením na vrchol novinkou.

Prezentační hurikán je přezdívka, kterou si Petra Boušková vysloužila na konferenci v Maďarsku, a to, jak se to celé přihodilo, vypráví právě v jednom ze svých podcastů. To abyste si dokázali představit, jak se vlastně Petra k prezentacím dostala. Formát Petřina podcastu je velmi podobný jako moje podcasty. Je to vždy rychlá epizodka do 10 minut, kde se Petra věnujeme jednomu konkrétnímu tématu, a to většinou ze světa prezentací. Nejsou to ale určitě nudná a holá fakta. Petra se dělí o své zkušenosti a řekl bych i o cenné know-how, ve kterém já osobně vidím obrovskou hodnotu. A to především s ohledem na to, že žijeme v informační době, kde je předávání informací jednou z nejpodstatnějších dovedností vůbec. Jak jsem ale říkal, témat probírá Petra určitě víc, a to vše velmi energickou, zajímavou a pro mě i zábavnou formou. Prostě to pro vás určitě nebude žádná nuda a Petra se nebojí zabrousit i do trochu odvážnějších témat. Ve třech epizodách mluvila například o sexu, a to z pohledu úplně normální holky.

V jedné z epizod Prezentačního hurikánu mluvila Petra například o technikách a zásadách, které bychom měli dodržovat při online callech. Tohle je zrovna téma, které je nejaktuálnější asi nejvíc za naši historii. Však o tom vypovídají také čísla týkající se online callů. Petra například ve svém podcastu uvedla, že v dubnu roku 2019 bylo jen na Zoomu zaznamenáno 10 milionů online schůzek v jednom okamžiku. Přijde vám to jako šílené číslo? No, tak to ani nechtějte slyšet počet online schůzek v dubnu 2020. V období pandemie, kdy jsem se všichni tak nějak nuceně přesunuli do online prostředí, bylo v jednom okamžiku ve stejném období 300 milionů online spojení. Taky vám to číslo vyrazilo dech jako mně? Je samozřejmě potřeba brát v potaz, že jsou to data za celý svět, ale z druhé strany jsou to zase data jen z aplikace Zoom. Není v tom Skype, Teams od Microsoftu, Google Meet platforma a další nástroje, se kterými jsem se naučili pracovat.

Myslím si, že zrovna online cally a nový způsob komunikace jsou typickým příkladem toho, jak jsme jako lidstvo schopni reagovat a změnit své chování, pokud jsme k tomu donuceni nějakou nečekanou krizovou situací. Pamatuji si, že ještě v roce 2019 jsem se jako obchodník často setkával s tím, že se lidé chtěli potkat osobně a neměli zájem realizovat obchodní schůzku online. Během roku 2020 se online setkání stala běžnou praxí a také ti, co se jim snažili zuby nehty vyhnout, se jim naučili. Většinou když lidé hodnotí online setkání, tak na první místo dávají efektivitu. Najednou jsem zjistili, že je docela fajn, když nemusíme trávit hodiny na cestách za klientem a můžeme se potkat online. Najednou jsme byli schopni zvládnout mnohem více schůzek za den. Spoustu práce jsme se naučili dělat z domu, naučili jsme se pracovat s kolegy na home office, řešit projekty v komunikaci na Slacku, Whatsappu nebo na jiné komunikační aplikaci.

Už jsme nemuseli dobíhat na firemní poradu a čekat, až se všichni usadí, přebíhat z kanceláře do kanceláře, zakecávat se s kolegy v kuchyňkách a podobně. Práce se najednou stala efektivnější a my jsme tak nějak prostě zjistili, že vlastně jde spoustu věcí řešit online a není potřeba sedět každý den v kanceláři. Však už také spousta velkých firem plánuje ponechat některé zaměstnance na home office natrvalo. Firmy už řeší, že mohou ušetřit náklady na nájmy a pracovní místa. 

Zkrátka a dobře jsme byli všichni tak nějak donuceni změnit naše zažité pořádky a objevili jsme nové možnosti, které nám online komunikace nabízí. Jak to ale bývá, tak je tu i ta druhá strana mince, o které se možná zase až tolik nemluví. Jak jsem říkal, když se řekne online schůzka a její výhody, tak většina lidí začne mluvit o efektivitě tak, jak jsem popisoval. Jenže právě tato efektivita, kterou jsem popisoval, je velmi krátkozraká. Je to efektivita, na kterou pohlížíme jen ve velmi krátkém horizontu. Z dlouhodobého hlediska není přece efektivita jen o množství realizované práce za nějaký konkrétní čas. Jak to tak bývá, tak s kvantitou většinou klesá i kvalita. A v případě online schůzek to platí možná i dvakrát. 

No, jen sami řekněte, kolikrát se vám už stalo, že jste někomu na online setkání špatně rozuměli, protože se mu ztrácel signál? Nemluvě o tom, když si někdo neumí nastavit kameru a vy máte pocit, že mluvíte s nějakým osvíceným stínem nebo dvojitou bradou. Tohle všechno jsou ale věci, které by se daly zvládnout. 

To, co mnohem víc zhoršuje kvalitu, je právě samotná rychlost a věcnost všech online setkání. Ono totiž ve výsledku i to „vykecávání“ s kolegy v kuchyňce a fyzické potkávání v práci, kdy se nebavíte jenom o pracovních záležitostech, je pro samotnou efektivitu práce také vlastně důležité. Jde o to, že všechna tyto mimopracovní témata, která rozebíráte ať už s kolegy v práci, nebo s obchodními partnery na setkáních, jsou velmi důležitá pro navazování dlouhodobých vztahů. Je to důležité pro udržování firemní morálky a především je to důležité pro poznávání lidí ve vašem pracovním týmu, případně pro opravdové poznávání obchodních partnerů.

Často ve svém podcastu zmiňuji, že pokud chci řídit svůj vlastní život a stát se jeho tvůrcem, tak potřebuji v první řadě poznat sám sebe, protože co neznám, tak tomu nerozumím, a čemu nerozumím, tak to zcela logicky nemohu ovládat. Tohle platí jak pro náš osobní život, tak ale úplně stejně pro naše pracovní týmy. Jak chcete řídit lidi, kteří vám mají pomáhat naplnit nějakou vizi, když je neznáte? Každý jsme originál, každý jsme osobnostně jiný typ, a to se velmi těžko poznává jen skrze online setkání. Komunikace přece není jen o jasných faktech a předávání úkolů. Komunikace je hlavně o navazování vztahů, o budování důvěry, a o to, si myslím, že nás tak trochu ochuzují všechna online setkání. Ten člověk, se kterým pracujeme, pro nás najednou není kolega, který má dvě děti a byl s nimi o víkendu na kole, není to ani kolegyně, která má ráda psy a potrpí si na uklizený stůl a květinovou výzdobu na něm. Jsou to pro nás už jen lidé, o kterých možná víme, z jakých oddělení jsou a na jakém projektu mají pracovat. To nám ale z dlouhodobého hlediska určitě nestačí. Loajální kolegy v týmu jen těžko získáte tak, že jim budete zadávat úkoly na online setkáních. No, a bez loajálních spolupracovníků je vaše vize snadno ohrozitelná. Jakmile přijde nějaké náročnější období nebo krize, tito lidé s vámi s velkou pravděpodobností nevydrží. Aby vaše loď dokázala proplout každou bouří, potřebujete na ní mít oddanou posádku. Jak toho ale chceme dosáhnout, když ji ani pořádně nepoznáme?

Nerad bych dnes končil negativně a vypadal jako někdo, kdo zavrhuje online setkání. Naopak jsem jejich velkým zastáncem. Současně si ale myslím, že si je dobré uvědomovat jejich dopad na naše pracovní vztahy. Určitě si ale myslím, že to je věc, kterou lze i dnes řešit, a o pár tipů a řešení bych se s vámi rád podělil zase zítra v další epizodě Myšlením na vrchol. Určitě mi ale můžete i vy napsat svůj názor a pohled na věc. Moc mě to zajímá. Pro dnešek už vám přeji úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder