Největší „hack“ produktivity Richarda Bransona

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Vždy, když se potkám s někým, kdo řídí více projektů nebo firem a daří se mu v nich dosahovat nějakého růstu a úspěchu, moje mysl se nemůže bránit podivující otázce. Jak to ten člověk dělá? Jak je možné, že někdo zvládne sotva ukočírovat svůj život s jedním klasickým zaměstnáním a někdo jiný zvládá několikanásobně více práce, a do toho si ještě najde čas na své koníčky nebo na rodinu? Mají snad tito lidé více času? Nebo se snad naučili dělat více věcí najednou?

Už kdysi jsem v jednom z prvních podcastů mluvil o tom, že právě multitasking je největším zabijákem produktivity. Ve chvíli, kdy toho chceme stihnout co nejvíc najednou a přeskakujeme od jedné věci ke druhé, tak výsledek je takový, že nic z toho nedělám pořádně. A tím se snižuje i naše produktivita. Pokud ale není odpověď v multitaskingu, tak v čem?

V posledních dvou rozhovorech jsem si povídal se Simonou Kijonkovou a Václavem Staňkem. I když jsou tito dva podnikatelé trochu na jiných úrovních, co se týče jejich současných výsledků, tak jsou to již lidé, kteří se úspěšně věnují několika projektům najednou. Podobných podnikatelů jsem ale poznal už víc a vždy jsem si říkal, jak to ti lidé jen dělají, že toho tolik stihnou. Je snad odpověď ve správném „time managementu“? Opravdu je to jen o tom, že si musím umět správně naplánovat svůj čas?

Povím vám v této souvislosti jeden příběh, který jsem si kdysi přečetl v nějaké knize. Byl jednou jeden hrabě a ten vlastnil veliké lesy a polnosti. O práci se k němu přihlásil velmi silný a zdatný dřevorubec. Hrabě potřeboval vykácet starý les, ukázal dřevorubci místo, které potřebuje vykácet, a dodal, že bude každý den zaplacen podle toho, kolik stromů porazí. Čím dříve bude s prací hotov, tím více peněz si u něj vydělá. Omezení nemá žádné. Hned druhý den se dřevorubec pustil do práce a pokácel za jediný den holýma rukama dvě desítky stromů. Hrabě byl s jeho prací velmi spokojený, takový výkon skutečně nečekal, a proto dal dřevorubci odměnu v podobě proplacení jednoho stromu navíc. Dřevorubec byl pochopitelně nadšený, druhý den přišel do práce ještě dřív a celý den pracoval s vypětím všech sil. I přesto se mu podařilo pokácet jen devatenáct stromů. I tak byl ale Hrabě s prací spokojený a dřevorubce uklidňoval, ať si z toho nic nedělá, že není každý den posvícení. Zítra to snad bude lepší, dodal. Třetí den přišel dřevorubec opět do práce a znovu do ní dál všechnu svou sílu. Pracoval dlouho do noci, ale porazil jen sedmnáct stromů. Další den se opakovalo to samé, opět vložil do práce všechnu svou sílu a znovu měl menší výsledek. Když přišel dřevorubec po týdnu za hrabětem celý nešťastný, že neví, co dělá špatně, protože dává do své práce všechnu svou sílu a má stále horší a horší výsledky, hrabě se na něj podíval a řekl mu: „Pozoruji tě celý týden, dřevorubče, a je obdivuhodné, jak jsi pracovitý a vytrvalý ve své práci. Máš velikou sílu a je vidět, že ji všechnu skutečně vkládáš do své práce. Bohužel jsem si ale za celý týden nevšiml, že by sis nabrousil sekeru. Kolikrát jsi brousil tu sekeru, kterou jsem ti dal, když jsi nastoupil do práce?“ Dřevorubec se podíval na hraběte a podivil se: „Nabrousit sekeru? Na to jsem ale neměl čas. Chtěl jsem pokácet co nejvíce stromů a nechtěl jsem ztrácet čas jinou prací.“

Vyprávím vám tuhle krátkou povídku, protože i mně kdysi pomohla si uvědomit, že nestačí jen dělat jednu věc a vkládat do ní všechnu svou sílu. Představte si stromy, které kácel dřevorubec, jako vaše cíle, a sekeru, jako sami sebe. To vy jste ten nástroj, se kterým máte pokácet co nejvíce stromů, tedy dosáhnout co největších a nejlepších výsledků. S tupou sekerou ale nikdy více stromů nepokácíte, a to i když do své práce dáte dvojnásobek síly a dvojnásobek času. 

Václav Staněk se v rozhovoru zmiňoval například o Richardu Bransonovi jako o jeho osobním vzoru. Sir Richard Branson je majitelem skupiny Virgin, která ovládá nad čtyřicet společností. Samozřejmě že tyto společnosti neovládá on sám. Ovšem to, jak tyto firmy fungují, jací lidé je ovládající a jak je řídí, vychází z vize Richarda Bransona. A i přesto, jak je tento člověk extrémně časově vytížený, si dokáže najít čas na sport, rodinu i dobrovolnickou činnost.

Když Václav Staněk zmínil jméno Richarda Bransona, vzpomněl jsem si na jeden rozhovor, kde se jej redaktor zeptal, jaké jsou „hacky“ jeho produktivity. Možná vás to překvapí, ale Branson jako svůj největší hack označil tužku a blok, který má neustále u sebe a do kterého si neustále zapisuje myšlenky, jež ho během dne napadnou. Jen tak totiž může nechat svou mysl čistou. Sám zmiňoval, že by se možná spousta lidí divila, jak velké projekty se zrodily jen z pouhé poznámky v jeho zápisníku.

Chci tímto příkladem říct, že právě vy, a konkrétně tedy vaše mysl je tou nabroušenou sekerou. Čím více budete svou mysl zanášet chaosem a neutříbenými myšlenkami, tím tupější bude vaše sekera, tím měně stromů budete schopni pokácet. Proto nejsou velkolepé výsledky jen o tom, že se vyhýbáme multitaskingu, ani o tom, že máme brilantně naplánovaný svůj denní plán. Pokud si totiž během toho dne neuděláme čas na broušení sekery, nemůžeme pokácet více stromů. 

O tom je skutečná produktivita. V dalším podcastu Myšlením na vrchol bych se chtěl podívat, podle čeho a kde hledat vhodný brousek. Pokud posloucháte Myšlením na vrchol každý den, budu rád, když si během dne uděláte i minutku na mě a napíšete mi třeba nějaký váš osobní hack, který vám pomáhá pečovat o ostří vaší sekery. Jsem zvědavý na vaše zprávy, možná že i mně pomohou být zase o kousek lepším. Ale určitě vím, že i mně udělá každá zpráva úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder