Tři důvody pro pokoru jako pro nejlepší růstovou strategii

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Naposledy jsem hovořil o pokoře, a to především ve smyslu, proč je právě pokora důležitá pro kultivaci našeho růstového myšlení. Pokora není ale důležité jen pro schopnost našeho růstu, bude nám pomáhat i v dalších oblastech života. A proto bych se v novém podcastu rád podělil o další důvody, proč bychom si měli chtít osvojit tuto vlastnost, které si já osobně na úspěšných lidech vážím úplně nejvíce.

Prvním z důvodů je, že díky pokoře budete schopni lépe vykonávat týmovou práci. Protipólem pokory je přerostlé ego. Pokud posloucháte jen hlas svého ega, který vám nahlas šeptá, že musíte být za každou cenu ten nejlepší a nejchytřejší, tak velmi těžko budete vycházet se svými kolegy a lidmi v týmu. Nabudete možná dostatečného sebevědomí, ale nikdo s vámi nebude chtít spolupracovat, takže si vše nakonec odmakáte sami. Zatímco pokud se naučíte pokoře, budete v týmu jednak oblíbenější a jednak snáze dosáhnete lepších výsledků. Ego je zabijákem týmové práce, a dokud budete mít pocit, že vše musíte za každou cenu urvat sami a že musíte všechny převálcovat, tak nakonec opravdu zůstanete sami na všechno. Jestliže se naučíte pokoře, tak pochopíte, že nejste středem vesmíru a že je dobré respektovat potřeby i jiných lidí. Oni pak na oplátku budou schopni respektovat zase potřeby vaše.

Nic není jen černé, nebo bílé. Každá mince má dvě strany. A pokora vás naučí přistupovat k lidem i věcem s otevřenou myslí. S pokorou si uvědomíte, že není potřeba všechno vědět a všemu rozumět. Bude ve vás rozvíjet zvídavost, budete mít chuť dozvědět se víc a vyvarujete se zbytečným soudům. Pokora nás vede ke skromnosti, ale přitom nezabíjí naše ambice a chuť dosahovat velkých věcí. Vidíme díky ní naše slabé stránky, pochopíme, do čeho má pro nás smysl investovat další energii a co je naopak lepší přenechat někomu jinému. Dokážeme i včas odhalit vlastní chyby, poučit se z nich a jít zase dál. Abychom totiž byli schopni chybu vidět, musíme si ji být schopni nejprve přiznat, a to pro nás bude vždy velmi těžké, dokud budeme poslouchat jen naše ego a nebudeme k životu přistupovat s pokorou.

Další z mimořádných přínosů pokory je flexibilita. Lidé, kteří jsou v životě schopni být skromní ve svých soudech a mají otevřenou mysl, mohou v životě dělat prakticky, cokoliv chtějí. Jsou totiž schopni změnit své postoje a přizpůsobit se různým nečekaným situacím. V jedné chvíli můžete působit jako sebevědomý lídr, ale stejně tak jste schopni ve vteřině přepnout a naslouchat i názorům svých podřízených, protože jednoduše víte, že opravdový lídr není vždy ten nejchytřejší mozek v zasedačce. Naopak. Díky pokoře bude schopni sami sebe obklopit lidmi, kteří jsou lepší než vy, a současně si budete uvědomovat, že máte možnost vedle takových lidí sami vyrůst. Když přistupujete k životu s pokorou, nedělá vám potíže udělat i podřadnou práci nebo podat pomocnou ruku někomu ve vašem týmu. Nemáte problém chovat se laskavě k lidem ve svém okolí, a to vám otevírá cestu k jejich srdci. Také vám vzniká možnost objevit i další příležitosti. Pokud se totiž necháte strhnout a ovládnout svým egem a začnete být až příliš pyšní na svoje společenské postavení, na své úspěchy, tak už se nikdy nikam neposunete a budete už nadále stát na jednom místě.

Opět si v tomto smyslu vzpomínám na jednoho podnikatele. Ten kdysi provozoval několik barů a diskoték. Byl schopen dělat akce pro tisíce lidí. Ve společnosti vystupoval velmi povrchně. Už jako mladý kluk jsem si všiml toho, že povrchně přistupoval i k lidem ve svém týmu. Pamatuji si jednu situaci, bylo to na nějakém koncertě, který organizoval. Evidentně podcenil počet lidí, které měl mít k dispozici na práci a organizaci celé akce. Všude stály dlouhé fronty na pití, nic pořádně nefungovalo, Lidé, co pro něj toho dne pracovali, běhali po sále zpocení a snažili se zachránit, co se dalo. On jen chodil s rukama v kapsách a hlavou vzhůru. Pamatuji si, jak šel okolo stolu, který byl zasypaný prázdným sklem od nápojů. Ani ho nenapadlo sebrat pár skleniček a pomoci tak lidem ve svém týmu. Byl navíc ještě schopen někoho ve svém vytíženém týmu seřvat a vyčinit mu. Jak to, že ten stůl není ještě uklizený! Jak myslíte, že tento podnikatel dopadl? Ne nadarmo se říká, pýcha předchází pád, nebo že boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Všechno tohle povrchní a arogantní chování ho jednoho dne dostihlo. Žena se s ním rozešla a musel prodat dům. Když mu bylo nejhůř, nikdo mu nepomohl. 

Pokora nám jednoduše pomáhá uvědomovat si vlastní chyby. Víme díky ní, že nikdo z nás není neomylný a nemáme tak ani sami potřebu skrývat naše chyby a nedostatky před ostatními lidmi. Naopak jsme schopni o nich mluvit úplně stejně jako o našem úspěchu. Když jsme totiž schopni přijmout naše nedostatky, získáváme tím šanci začít na nich pracovat a stávat se každý den o kousek lepším. Pro náš růst je stejně tak důležitě vědět, v čem dobří jsme, jako to, v čem dobří už tolik nejsme. Dává nám to možnost spatřit, co máme dělat, v čem se máme zlepšovat. A náš růst se díky této pokoře stane mnohem efektivnější.

 Víte, rozdíl mezi chytrým a hlupákem je jen jeden. Hlupák se není schopen ze svých chyb poučit. On je možná tak hloupý, že své chyby ani nevidí. Zatímco chytrý je schopen si své chyby připustit a příště se jim vyhnout. Chyby dělá každý, nikdo není neomylný. A když už chybu uděláte, máte jen dvě možnosti. Buď ji přijmete a naučíte s ní žít, nebo ji přijmete a rozhodnete se ji odstranit. Mít nedostatky je zkrátka v pořádku. A pokud budete v životě pokorní, zvládnete na své nedostatky pohlížet i s vděčností.

Pokoru vnímám jako zdravou harmonii mezi sebevědomím, sebehodnotou a respektem lidí v mém okolí. Když začnou pokorní lidé vyprávět svůj životní příběh a mluví o výsledcích, kterých dosáhli, tak popisují svůj úspěch jako týmovou práci. Pokora totiž není slabost, není to ani slabá sebedůvěra nebo snad dokonce sobectví. Pokora je důvěra, která nechává více mluvit činy, než slova a hlas našeho ega. Dává nám důvěru věřit sami v sebe, ale současně si nemyslet, že jsme ti nejlepší. Díky tomu získáváme i schopnost věřit v naše okolí a vidět v něm to nejlepší. Máme otevřenou mysl a nejsme zaslepení pýchou a hlasem našeho ega. Takovou moc má pokora, pokud ji pustíme do našeho života. A to považuji za zatraceně dobrý důvod, proč chtít být v životě pokornější.

Tolik tedy dnešní podcast k tématu pokory a jejího přínosu pro náš život. Snad i pro vás byl inspirací a pomohl vám uvědomit si, že pokora není slabost, ale vlastnost těch nejschopnějších lidí ve společnosti. A pokud máte na pokoru jiný názor nebo nějakou jinou zkušenost, budu velmi rád, když se o ně se mnou podělíte do mého e-mailu nebo na našich sociálních sítích. Jako vždy se moc těším na vaše zprávy a i dnes vám přeji úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder