Znáte otázku se kterou měnil svět i Steve Jobs?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Každé vaší zprávy, kterou se rozhodnete mi poslat, si skutečně velmi vážím. Vlastně už ve chvíli, kdy zaregistruji nějaký mail či komentář na našich sociálních sítích nebo našem webu businessleaders.cz, mě to potěší, a ještě dřív, než si vaši zprávu vůbec přečtu, je pro mě tou největší odměnou. Každá taková zpráva totiž znamená, že jste mi věnovali kus svého času, a tím jste mi dali to nejcennější, co v životě máte. Toho si skutečně moc vážím a věřte, že je to pro mě obrovská odměna.

Jednu takovou zprávu mi napsala i posluchačka Pavla a já bych se o ni s vámi rád dnes podělil, protože věřím, že její názor může být přínosný i pro vás. Pavla ve své zprávě reagovala na podcast o třech omylech, které nám brání dosáhnout našich cílů. Je to ten podcast, kde jsem mluvil o směru naší cesty a použil jako příklad, když se vydáme hledat poklad do Jáchymova, protože nám někdo řekl, že tam na nás čeká. Pravidelní posluchači budou jistě v obraze. Pojďme ale teď ke zprávě od Pavly, ta píše:

„Dobrý den, Lukáši, je to poprvé, kdy mě vlastně napadlo, že Vám napíšu. Dnes se totiž zmiňujete o cílech. Ve své podstatě máte pravdu a určitě směr znát musím. Nicméně až teprve v momentě, kdy jsem četla právě knihu Bullet Journal, mi to celé došlo. A naprosto se mi změnil život. Asi Vás chci mým e-mailem požádat, abyste toto téma rozpracoval do nějakého podcastu, protože zrovna toto BuJo téma může plno lidem otevřít oči a pomoci jim najít podstatu. Osobně totiž v rámci prvního bodu necítím tolik směr, nýbrž SMYSL. Ne totiž každý, kdo tuto knihu četl, a se kterými jsem o ní mluvila, v ní navnímal tuto myšlenku. A pokud jste ji již v některém podcastu zmínil, pak se omlouvám, bohužel se mi nepodařilo zatím poslechnout všechny. Pak tento můj e-mail berte jako inspiraci připomenout konkrétní podcast někdy v budoucnu.

  Kniha Bullet Journal pro mne byla nesmírně inspirativní a vlastně jediná, po stovkách knih o osobním rozvoji, která mi konečně dala do ruky konkrétní návod směřovat k cíli. V momentě pochopení, že musím najít své PROČ, jsem přestala jet na výkon, zmenšil se mi rapidně počet úkolů, dokážu cíl vůbec rozpoznat, potažmo díky otázkám dát směr, cestu a jít. Byť třeba s neustálým poupravováním cíle, nebo dokonce s jeho kompletní změnou. Ale malé krůčky vedou k velké změně.

  A co mi konkrétně jde? O následující ‚upřesnění‘:

 Nejprve cíli musíme porozumět. Nevezmu za příklad Jáchymov, tam je cíl díky pokladu hodně uchopitelný. Vezmu například ‚umím anglicky‘. Použiji to jako cíl a pro člověka je vlastně úplně jedno, zda si jej napíše jako ‚umím anglicky‘ v přítomném čase, nebo ‚chci umět anglicky‘ v čase budoucím, což je v rozporu s mnohými knihami. Už Steve Jobs uměl položit tu nejdůležitější otázku „Proč?“. Ta je důležitá jak pro cíl samotný, tak pro směr. Malé otázky vedou také k velké změně. Ale jen otázkami můžeme danému cíli porozumět. Primárně zjistit, zda je to opravdu cíl, který chceme.

  Jsou otázky typu:    

          Takže proč třeba zrovna angličtina?

·         Co mě k tomuto cíli přivedlo?

·         Proč chci pracovat na tomto projektu?

·         Co mě motivuje, abych do učení zainvestovala svůj čas a energii?

·         Co mě motivuje, aby to stálo za můj ‚pot a slzy‘?

·         Čeho konkrétně chci dosáhnout?

·         Co k tomu bude potřeba?

·         Co jsme ochotni pro to obětovat?

·         Co pro mne bude znamením, že jsem cíl úspěšně splnil?

·         Potřebuji nějaké mety? Jaké? Proč zrovna takové? Zvyšují mou motivaci?

Smysluplnost toho, co děláme, co chceme, najdeme jen tak, že se budeme sami sebe ptát. Chceme-li žít plnohodnotný a smysluplný život, musíme být v první řadě užiteční sami sobě.  A právě díky otázkám nacházíme smysl. A takto nám z příkladu angličtiny může vzniknout chorvatština. Daná osoba angličtinu v životě tolik nepoužívá, může zjistit, že jí vyhovuje, co umí, ale chce se naopak plynně domluvit s Chorvaty na dovolené. A to jí uvnitř tvoří spokojenost. A ta tvoří tu pravou motivaci. Klíčem úspěšného cíle je to, jaký z něj má člověk pocit.

  Zabývání se cílem tímto způsobem cítím vlastně jako nejdůležitější. Je to jako v koučování. Tam se klidně celý čas můžete věnovat jen hledáním cíle správnými otázkami. Díky otázkám často z lidí vypadnou úplně jiné, podstatnější otázky, podstatnější životní cíle. Lidi začnou rozumět sobě.

  Druhý krok jsem pochopila v tom, že až když mám SMYSL, mohu přemýšlet nad SMĚREM. Jak si cíl naporcuji na menší díly (sprinty), dílky, dílečky a konkrétní kroky. Přičemž se zase cíl může poupravit, v našem příkladu, že není důležité naučit se chorvatsky plynně, ale tak, aby se člověk jen v Chorvatsku domluvil. Jde o spokojenost, naplnění a radost v životě. Pro každého z nás je důležité něco jiného. A jen otázkami můžeme najít, co je důležité konkrétně pro nás.

  Díky metodě bullet journal jsem pochopila, že svými proč najdu smysl cíle. Pak díky naporcování a metodě mohu najít směr. A díky směru přišlo i zjištění, že mohu udělat pár kroků a svůj cíl klidně zrušit, protože mě tento postup přivedl vlastně jinam. A tento postup cítím jako podstatný. Každý den pracovat se sebou. Ujasnit si, co jsme udělali dneska pro splnění svých cílů, zda nám stále dávají smysl a motivaci. Můžeme se ptát sami sebe: „Jakou maličkost mohu dnes/zítra pro sebe udělat, abych …? Metoda BuJo hledá každý den jakékoli vítězství. I to nejmenší. Jakoukoli vděčnost. I tu nejmenší. Je důležité se soustředit na proces a dát svým cílům zaslouženou příležitost, aby odhalily to, co nás mají naučit. Snad jsem to popsala trochu srozumitelně. Některé věty jsem si z knihy dovolila citovat.“

Pavlo, já jsem na váš mail reagoval, ale i dnes musím říct, že s vámi naprosto souhlasím. Myslím, že to chápeme oba stejně, jen jsem to možná v tom konkrétním podcastu, na který jste reagovala, špatně vysvětlil a za to se omlouvám i ostatním posluchačům. Dovolím si tuto vaši myšlenku, milá Pavlo, doplnit a rozvinout zase zítra v dalším díle Myšlením na vrchol. 

Než se s vámi, Pavlo, ale i ostatní posluchači, dnes rozloučím a popřeji úspěšný a krásný den, jak je mým zvykem, chtěl bych Pavle poděkovat za její pohled a recenzi na knihu Metoda Bullet Journal. I já jsem byl z knihy podobně nadšený a toto nadšení jsem ještě více rozvinul, když jsem objevil jeden moderní nástroj, myslím, že je to docela novinka na trhu moderních technologií, která může celou tuto metodu ještě více rozvinout a využít ji na plný potenciál. No a ti z vás, kteří jste knihu Bullet Journal nečetli, dejte prosím i na Pavlino doporučení, protože já se pod její pocity z knihy mohu rozhodně podepsat. I to je jeden z důvodů, proč jsem ji zařadil na našem e-shopu do speciální sady pěti knih, o které už pravidelní posluchači také vědí. V té sadě jsou ještě další čtyři knihy, které jako naši pravidelní posluchači máte společně za tu nejlepší cenu na trhu na jednom místě. Tak snad vám každá z těchto knih něco dá a budete z nich nadšení alespoň tak jako já. V každém případě budu moc rád, když se o své pocity z nich podělíte, třeba tak, jako to udělala Pavla. Díky za to a dnes už tedy úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder