Jak zlepšit průměrný život bez pádu na dno?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Mluvil jsem v minulém díle o emocích a snažil se vás přivést k zamyšlení, jak důležité je umět emoce prožívat a naučit se je ovládat. Když se tohle naučíme, budeme potom schopni využívat sílu, která se v nich ukrývá, pro svůj další růst nebo nějakou životní změnu. 

Internet je plný příběhů mimořádně úspěšných lidí, kteří vyprávějí o svém bodě zlomu. Jsou to většinou situace, kdy tito lidé zažili v životě nějakou silně negativní situaci. S touto situací jsou samozřejmě spojeny i negativní emoce. A čím více těch negativních emocí, tedy čím větší pád na pomyslné dno společnosti, který posléze následuje nějaký mimořádný úspěch, tak tím více prostoru je těmto příběhům dáno v mediálním světě. A není se čemu divit, ty příběhy jsou většinou fantastické a lidé obecně mají rádi fantastické věci. Někdy to zní až jako pohádka, když se někdo z úspěšných lidí současnosti dokázal vyhrabat z totálního dna až na vrchol. Pravda také je, že někteří lidé si tyto příběhy rádi přikrášlují, protože prostě vědí, že to máme rádi, že se to bude hodně číst,sdílet a tak podobně.  

Snadno tak někdo může dojít k názoru, že nejprve si musíme pořádně natlouct, prožít nějakou strašnou krizi, abychom byli schopni vybudovat sami v sobě mentální odolnost a využít tuto špatnou zkušenost pro svůj budoucí úspěch. Pravda ale je, že o těch, kteří nemuseli padnout až na dno, zažít si nějaké velké životní drama, tak o těch se zase až tak nemluví. Protože to prostě není mediálně dost sexy příběh, když se někomu daří tak nějak přirozeně. Lepší je počkat, zda si třeba taky nezkusí své. Počkat, až například zkrachuje a potom dokáže znovu uspět. Až potom je takový příběh pro média zajímavý. 

K tomuhle tématu a zamyšlení mě přivedl jeden z mých posluchačů, jmenuje se Radek a ten mi před nedávnem napsal: „Dobrý den, Lukáši, jsem pravidelným posluchačem vašeho podcastu a rád bych Vám za něj poděkoval. Snažím se poslouchat každý při cestě do práce a vždy mi ten den tak hezky nastartuje. Pracuju v IT oddělení jednoho korporátu a Vaše podcasty mě přivedly k otázce, zda bych taky neměl chtít od života víc. Práci špatnou nemám, ale tak nějak vnitřně cítím, že bych mohl chtít víc. Nemyslím si ale o sobě, že jsem v něčem nějak výjimečný, žiju takový průměrný život už od dětství. Neprošel jsem si žádnou životní tragédií a podobně. Když si ale čtu o příbězích úspěšných podnikatelů, tak často tam takoví lidé jsou. Jsou to mnohdy lidé, kteří měli velmi těžké životy, a díky tomu se jim podařilo zbohatnout a uspět. Proto bych se Vás rád zeptal. Myslíte si, že je vůbec možné, aby průměrný muž, jako jsem já, dokázal prorazit, když za sebou nemá žádnou krizi nebo něco podobného? Moc děkuji za odpověď i za Vaše podcasty.“

Radku, já Vám nejprve moc děkuji za zprávu, kterou jste mi poslal, a zejména i za váš dotaz. Předně jsem moc rád, že můj záměr, se kterým jsem Myšlením na vrchol začal před rokem dělat, se setkal s úspěchem i u vás, a doufám, že to bude i nadále. Důvod, proč možná tolik neslyšíte o těch „průměrných“ lidech, za jaké se sám označujete, jsem vám už dnes vysvětlil v úvodu podcastu.  Než jsem odpověděl na váš dotaz, záměrně jsem začal mluvit o emocích, protože prostě věřím, že právě síla ukrytá v emocích je to, co dělá z neúspěšných a průměrných lidí ty, kteří se umisťují na titulcích společenských magazínů.

Abych tedy odpověděl na váš dotaz, tak skutečně vůbec nezáleží na tom, kým jste dnes a kým jste byl včera. Jediné, na čem záleží, je, kým se rozhodnete být, a pokud toužíte po nějaké změně a chcete dosáhnout jakéhokoliv úspěchu, věřte, že jej dosáhnete a opravdu není nutné padat na dno a zažívat nějaké životní drama. 

Ti lidé, kteří si prošli nějakou velmi negativní událostí a dokázali posléze změnit svůj životní osud, mají obrovskou výhodu v tom, že poznali, co už nikdy v životě nechtějí zažít, a právě tento pocit, tato velmi negativní emoce se stala hnací silou jejich životní změny. Ti lidé totiž dokázali tu emoci prožít a poznat ji. Pochopili, co jim tato emoce chce říct. Je to, jako by jim ta špatná emoce říkala: „Tohle už nikdy nechci zažít, tohle už prosím nikdy nedopusť a udělej vše pro to, aby se to neopakovalo.“ Pokud by ji ale nepochopili a prožili, neslyšeli by ani její hlas. 

Stejně tak ale můžeme naslouchat a procítit své pozitivní emoce. My skutečně nepotřebujeme padat na dno, abychom se mohli odrazit vzhůru. Můžeme se odrazit klidně teď hned a vůbec nepotřebujeme prožívat nic špatného. Ono odrazit se ode dna stojí někdy opravdu hodně síly a energie. Problém ovšem může být, že ve chvíli, kdy žijeme ten průměrný život a nepadáme ke dnu, nemáme možná takovou potřebu něco měnit, a tím pádem ani nemáme potřebu zkoušet hledat tu sílu a energii, která se skrývá i v pozitivních emocích.

Asi nejsilnější pozitivním pocitem a emocí je láska.  Před pár týdny jsem zde mluvil o sexuální energii a o tom, že bychom se neměli bát zamilovat. Pokud se totiž dokážeme zamilovat do nějaké osoby, jsme pro ni ochotni udělat cokoliv na světě. A stejně to platí, pokud jsme schopni zamilovat se do nějaké aktivity. Když se zamilujeme do nějaké činnosti nebo třeba jen nápadu a dokážeme věřit ve své schopnosti, že jsme skutečně schopni tento nápad realizovat, cítíme najednou obrovský nával energie. Stejně jako když se zamilujeme do nějaké osoby. Tady se podle mého názoru nachází ta skrytá síla v pozitivních emocích, kterou jen někdy nevidíme, protože prostě nemáme potřebu ji hledat a vidět. 

Abychom ale tuto sílu byli schopni objevit a naučili se využívat její potenciál pro svůj lepší život, musíme nejprve začít naše emoce skutečně prožívat. Nestydět se za ně a nesnažit se je potlačovat. Tím si totiž jen škodíme. Děti nám jsou v tomhle ohledu velkou inspirací, ty se nebojí ukazovat své emoce, než je to začneme odnaučovat a říkat jim nebreč, nestyď se, nekřič a podobně. Proto bych chtěl tímto podcastem říct nejen vám, Radku, ale i dalším posluchačům: Emoce jsou naší přirozeností, a pokud budeme potlačovat něco, co je nám přirozené, budeme si tím bránit poznat i sami sebe. A tady je přece základ všeho růstu. Chceme-li něco začít ovládat k růstu, musíme to nejprve poznat, včetně nás samotných.

Tak snad jsem nejen vám, Radku, odpověděl na váš dotaz, ještě jednou vám za něj děkuji. No a pokud by někdo z vás, milí posluchači, měl podobný dotaz jako Radek, budu moc rád, když mi napíšete zprávu. Psát mi můžete na naše sociální sítě, do mého mailu, ale klidně i na náš web. Za každý dotaz, připomínku a zprávu jsem rád a každá vaše zpráva i mně dělá úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder