Proč nedokážeme být šťastní, když bychom měli slavit své výsledky?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Spousta lidí roste a buduje svůj život na základě cílů, které nejsou v souladu s jejich identitou nebo osobní vizí. Studují střední a vysoké školy a zkoušejí najít obor, ve kterém by mohli najít co největší perspektivu a uplatnění. Menší část  z nich dokonce i najde své uplatnění v oboru, který vystudovali, a začnou v něm budovat kariéru. Když jsou šikovní a dostatečně houževnatí, dostanou se tito lidé i na pozici, které si vždy přáli dosáhnout. Mají nadprůměrný plat a stabilní práci. Často si mohou plnit své sny o bydlení, životním standardu a cestování. Spousta z nich ale není schopna dosáhnout opravdového životního štěstí. Necítí se tak nějak vnitřně naplněni, říkají si: Tak to je ono, to pro tohle jsem to všechno dělal? To kvůli tomu jsme tolik let studoval a dřel? 

Přestože tito lidé byli díky své pracovitosti a odříkání schopni dosáhnout mimořádných výsledků a možná i vydělat spoustu peněz, mnoho z nich je nešťastných, jejich práce se pro ně stává povinností. Nedělají svou práci, protože ji chtějí dělat, ale protože ji dělat musejí, a pokud něco děláte jenom proto, že musíte, tak ať jste sebedisciplinovanější, sebehouževnatější a sebevytrvalejší, jednoho dne vás to prostě přestane bavit. Spousta takových lidí končí ve stavu vyhoření nebo hledají smysl někde jinde, hledají útěk od reality, ve které nedokážou dosáhnout štěstí. Spousta těch, řekněme, méně úspěšných tohle není schopna pochopit. Říkají si – jak může být nešťastný, když se vypracoval na tak vysokou pozici, vždyť může, cokoliv chce, může si koupit, co chce, může cestovat a žít takový život, o kterém se mi ani nezdálo. Tak jak může být nespokojený?

Taky jste si už někdy o někom mysleli něco podobného? Pokládali jste si otázku, jak může být nespokojený, když je tak bohatý, tak úspěšný? Je snadné někoho takto hodnotit. Na základě dosažené pracovní pozice nebo hmotného bohatství. Často si myslíme, že spokojeného a šťastného života dosáhneme, až tohle všechno získáme, až získáme ty peníze, to postavení ve firmě,  až získáme ten status ve společnosti. Jak ale chcete být šťastní a spokojení v cíli své cesty, když toho nejste schopni už během cesty samotné? Pravda totiž je, že jakmile dokážete být šťastní a spokojení již během samotné cesty za úspěchem, tak vás ani sebevětší úspěch nebo cíl neudělají šťastnějšími, protože už samotný proces dosahování toho cíle vás dělá nejšťastnějšími bytostmi na zemi. 

V minulém podcastu Myšlením na vrchol jsem si povídal s Michalem Fojtíkem a myslím si, že právě Michalův životní příběh je krásnou ukázkou, že jakmile získáte touhou po nějaké osobní vizí a dokážete uvěřit tomu, že jste schopni té vize dosáhnout, je to ten nejúžasnější moment ve vašem životě, díky kterému se konečně vydáte na cestu za úspěchem. Že se vydáte na cestu, tak jste si ji sami vysnili, a ne tak, jak vám někdo řekl, že by měla taková cesta vypadat. Jakmile se vám toto podaří, najít svou osobní vizi, objevit svou vlastní identitu, za tou vizí kráčet a touto identitou se stávat, budete nezastavitelní a zároveň se cítit každý den jako ta nejšťastnější bytost na světě.

V příběhu Michala Fojtíka je podle mě vše, o čem tu teď mluvím. Michal vystudoval a našel uplatnění v technickém oboru, který byl perspektivní a kde měl nadprůměrný plat. Když tehdy přišel za svými kolegy a za nadřízenými, že dává výpověď, aby začal podnikat v oboru, který tu nikdo neznal a neměl tu prakticky žádnou tradici, nikdo Michala nechápal. Nedokázali totiž pochopit, proč by někdo opouštěl jistotu teplého místečka v kanceláři a šel do takto velkého rizika. Michal to ale chápal a sám v  rozhovoru říkal, že by možná dnes mohl v neděli večer sedět doma v teplákách, koukat na zprávy, popíjet pivko a nemít žádné velké starosti. Byl by ale šťastný a spokojený? Je tohle obraz štěstí? No pro někoho možná ano a nelze mu to zazlívat, pro Michala ale takhle šťastný a spokojený život nevypadá. Michal  se zamiloval do aquaponie a do myšlenky, že by jednoho dne mohl v České republice vybudovat první velké aquaponické farmy, a nabízet tak lidem potraviny v té nejčistší možné kvalitě. Takové potraviny, které chtěl jednou koupit svému synovi a které mu prostě na trhu chyběly.  

Přijde mi opravdu až úsměvné, jak malá a nenápadná situace nás může dovést k myšlence, která absolutně obrátí celý náš život naruby. Možná že kdyby Michal tehdy neměl tu potřebu a zájem o kvalitní potraviny, nikdy by se nezačal zajímat o to, jak takové potraviny vznikají, nikdy by možná neodcestoval do Kalifornie, nezjistil, jaké jsou možnosti, a neprobudil tu touhu po vlastní cestě, po své osobní vizi, která v něm dřímala. A přitom Michal přiznal, že si už na vysoké škole s malými aquaponickými farmičkami hrál, ale tehdy jej nenapadlo, že by se tím mohl jednou živit. 

V rozhovoru se také Michal svěřil, že když tehdy dával výpověď, aby se mohl naplno věnovat aquaponii, ani ve snu ho nenapadlo, že by jednoho dne mohl spravovat firmu, která bude do tohoto stylu pěstování potravin investovat více než 200 milionů korun. Když v bývalém zaměstnání někdo po Michalovi chtěl, aby v práci trávil víkendy, aby tam byl od rána až do noci, asi jen tak něco by ho nepřesvědčilo, aby to udělal. Dnes ale Michal jen nepracuje, on žije svůj sen. A my možná nerozumíme tomu, proč někdo spí pět hodin denně nebo proč někdo obětuje své práci tolik času. Michal tomu rozumí, aquaponie jako obor a vše s ním spojené pro něj není jen práce, je to životní vášeň a sen, který se stává skutečností. A jakmile vidíte, že to, co kdysi bylo jen ve vaší mysli, co bylo jen vaší představou, se opravdu stává skutečností, začne pro vás čas být naprosto relativní pojem a dokážete být šťastní za každý den, kdy můžete žít svůj sen.

Alespoň tohle jsem si odnesl z příběhu MIchala Fojtíka. A jestli vás rozhovor s ním, jeho vyprávění o cestě za úspěchem nebo jen tenhle podcast inspirovaly k vaší vlastní cestě za úspěchem, jsem i já momentálně tou nejšťastnější bytostí na světě. Protože pokud to tak skutečně je, že vám podcast Myšlením na vrchol dodal alespoň té trochu odvahy, motivace a odhodlání, tak prostě splnil svůj účel, a tím se naplnil i můj záměr, pro který jsem se rozhodl. Pokud to tak skutečně je, budu rád, když mi napíšete ať už e-mail, nebo jen zprávu na webu businessleaders.cz. Možná že i vy můžete být pro někoho inspirací a možná že můžete i vy někomu udělat úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder