Jedna zásadní věc brání našemu růstu. Dokážete se jí zbavit?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

V poslední epizodě mého podcastu jsem vám položil jednu otázku a poprosil vás, abyste mi na ni odpověděli. Moc děkuji těm, co tak udělali, a pokud jste náhodou předchozí epizodu neslyšeli, určitě budu rád, pokud se k ní vrátíte. Tato epizoda na ni totiž bude volně navazovat – budu se v ní věnovat jednoduché a prosté věci, které bychom se měli zbavit, pokud se rozhodneme vykročit za úspěchem. Víte už, kvůli čemu nejsme schopni uspět a kvůli čemu se stále vracíme do toho pomyslného světa neúspěšných lidí? Zamysleli jste se nad tím, v čem je největší rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými lidmi?

Moc děkuji vám všem, kteří jste mi poslali své názory a odpovědi, ale i těm, kteří se nad touto otázkou třeba jen zamysleli. Za mě jsou tím hlavním rozdílem mezi úspěšnými a neúspěšnými lidmi výčitky. Když se začnete setkávat s úspěšnými lidmi, můžete si všimnout toho, že drtivá většina z těchto lidí prakticky nezná výčitky. A není to jen v tom, že nelitují své minulosti a chyb, které v životě udělali. Naopak – většina z úspěšných lidí dokáže být za chyby také vděčná a bere je spíše jako dar, díky kterému měli možnost se někam posunout a vyrůst. Současně ale nevyčítají nic ani svému okolí. Když jsem se nad tím zamyslel, uvědomil jsem si, že jsem skutečně asi nepoznal nikoho z úspěšných lidí, kteří by vyčítali svému partnerovi či kolegovi nějakou jeho chybu nebo třeba jen způsob, jakým se zachoval. Patrně si totiž uvědomují, že výčitkami nebo litováním se nic nezískají. 

Je to právě naopak. Budete-li si vyčítat nějakou svoji chybu nebo litovat své minulosti, začne to ve vás automaticky vyvolávat negativní emoce. Můžete zažívat pocity vzteku a naštvání, můžete to ve vás začít vyvolávat depresivní stavy. Tím jen přicházíte o své sebevědomí a o víru v sebe sama, ve své hodnoty a vize. Jakmile budete něčeho litovat, vaši mysli začnou napadat nejrůznější sabotéři, se kterými budete muset bojovat, a tím jen přijdete o energii, kterou jste mohli věnovat něčemu pozitivnímu. Boj s těmito sabotéry bere energii, kterou jste mohli investovat do svého růstu, ale místo toho jí jen plýtváte na pitvání se v minulosti a lítost nad něčím, co už stejně nemáte možnost změnit. Jediné, co můžete udělat, je poučit se a začít pociťovat vděčnost například za to, že jste ustáli nějaké náročnější období nebo že jste si v něm dokázali poradit. Platí totiž jedna věc a tou je, že v každé chybě, kterou v životě uděláte, je možné najít zárodek nebo semínko něčeho pozitivního. Stačí jen chtít to semínko vidět. Toho ale nebudete schopni, dokud si budete cokoliv vyčítat. 

Vyčítáním totiž svou mysl fixujete na negativní události a souvislosti. Neustále se v nich přehrabujete, a tím automaticky a zcela dobrovolně vystavujte svou mysl negativnímu prostředí. Mysl ale není schopna dosahovat pozitivních výsledků, když je takto napadena. A čím více se utápíte ve výčitkách a lítosti, tím více trávíte svou mysl a tím větší propast vytváříte mezi těmi pomyslnými tábory úspěšných a neúspěšných lidí, které jsem popisoval v předchozím podcastu.

Chcete-li tedy vykročit za úspěchem, začít si plnit své sny, své osobní vize a začít dosahovat mimořádných výsledků, první, co byste měli udělat, je nadobro se zbavit všech výčitek. Naučte se nevyčítat sami sobě, ale ani svému okolí, pokud se vám něco nepovede nebo něco nejde přesně podle vašeho plánu. Znáte pořekadlo, že chybovat je lidské, ale odpouštět je božské? Ano? Tak se jím řiďte a buďte tak trochu více svým bohem, dovolte si udělat chybu, udělat přešlap a poučte se z něj. Jakmile tohle dokážete, jakmile si dovolíte dělat chyby a padat na zem, je to ta nejrychlejší a nejkratší cesta do světa úspěšných. 

Počítejte už předem s tím, že žádný růst není lineární, že je to prostě divoká jízda, tak trochu jako na houpačce. Jeden čas jde vše jako po másle, vše se daří, ale pak se to možná někdy zadrhne, něco se pokazí a vy se budete muset vrátit třeba o dva kroky zpět, abyste zase mohli udělat pět kroků vpřed. Tím jste se ale o tři kroky posunuli. Ve chvíli, kdy byste neudělali ty dva kroky zpět, nepoučili se z chyb, zůstali stát na místě a jen se litovali, už byste se prostě nikam neposunuli. 

Třeba když mně se něco nepovede a udělám nějakou chybu, naučil jsem se říkat si, že si ještě nezasloužím udělat další krok a posunout se blíž svému cíli. Říkám si, že jsem možná někde něco přehlédl nebo uspěchal, a proto jsem teď udělal chybu. Proto je někdy potřeba se vrátit, rozhlédnout se a zkusit vyrazit znovu za svým cílem. Nejprve musíme nasbírat zkušenosti, až potom můžeme překonávat překážky. A když náhodou začnou mou mysl napadat nějací sabotéři a začnu pociťovat stavy naštvání, vzteku či lítosti, je to jen známka toho, že musím s danou činností přestat, přestat na ni myslet, přestat se pokoušet o překonání té překážky a jít hned dělat něco jiného. Prostě se na to raději vykašlat než to nechat dojít do stavu, který už nebudu schopen vědomě ovládat. Pokud například máte nějakého domácího mazlíčka, začněte si s ním hrát, okamžitě to ve vás vyvolá pozitivní emoci. Nebo si jděte zasportovat, pohrát s dětmi. Prostě cokoliv, u čeho přestanete myslet na svou chybu. Dejte si čas, abyste se na ni mohli podívat s chladnou hlavou, pak se zkuste vrátit třeba o krok dva zpět a zkuste to znova. Uvidíte, že to najednou půjde líp a budete z toho mít mnohem lepší pocit, než pokud byste se začali litovat nebo si jen vyčítat chybu. 

Alespoň takhle to funguje mně a rozhodně budu rád, když se se mnou podělíte, jak to funguje zase vám. Třeba mi ukážete nějakou lepší a efektivnější cestu. Pokud tedy máte chuť podělit se o svou zkušenost nebo názor na výčitky, budu moc rád, když mi napíšete e-mail nebo jen zprávu u nás na webu businessleaders.cz. Na vaše zprávy se moc těším a přeji vám všem už úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder