Jak v sobě probudit lva, když se cítím zranitelný jako kotě?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes


Silné a zdravé sebevědomí nám nejvíce usnadňuje náš růst. Zdravé sebevědomí ale není přirozeně vrozená vlastnost. Sebevědomí si budujeme tím, jak rosteme. A právě to, v jakém prostředí rosteme, nejvíce ovlivňuje míru našeho sebevědomí. Někteří z nás měli v životě to štěstí, že jejich prostředí v nich přirozeně posilovalo a budovalo zdravé a silné sebevědomí. Tito lidé pak nemají problém zkoušet nové věci, věří ve své schopnosti, a pokud se jim něco nepodaří, netrápí se tím tolik jako ti, kteří mají sebevědomí z různých důvodů nějakým způsobem pošlapané. 

Nemá smysl zabývat se tím, z jakých důvodů má někdo nízké sebevědomí, byla by to totiž jen další výmluva, kterou bychom mohli omlouvat své nezdary:  „To ne  já, já za to nemůžu, že mám tak nízké sebevědomí, za to může škola, rodiče, kamarádi, co se mi v dětství smáli.“ I něco podobného bychom mohli použít. Pořád je to ale výmluva, a i když to může být pravda, přece se o to nemohu opírat a omlouvat tím, že nejsem schopný se někam posunout a vyrůst. 

Může se to zdát jako začarovaný kruh, protože právě nízké sebevědomí nás vede k výčitkám a výmluvám, a čím nižší je naše sebevědomí, tím náročnější je pro nás vystupování z komfortní zóny a překonávání překážek. Dokud ale sami sebe nepřesvědčíte, že jste dost dobří, protože vy skutečně jste, ať chcete dosáhnout čehokoliv, budete se donekonečna hrabat v těch důvodech a výčitkách, co se vám tvoří v mysli. Jak ale máme sami sebe přesvědčit, že jsme dost dobří? Problém určitě není v tom, že bychom nevěděli, co máme dělat. Obézní lidé vědí, že pokud budou každý den pít sladké limonády, jíst burgery a nebudou se hýbat, nikdy nezhubnou. A přestože by si moc přáli zhubnout a vědí, co pro to musejí udělat, nejsou toho schopni. Přežvykují burger, vychutnávají si sladký dort, a pak mají výčitky, že se zase neudrželi. A právě ty výčitky ještě více srážejí jejich sebevědomí. Proto jsem v nedávném podcastu mluvil o tom, že pokud chceme dosáhnout jakéhokoliv úspěchu, v jakékoliv oblasti, musíme se za každou cenu zbavit všech našich výčitek. S nimi dosáhneme úspěchu jen s velkými obtížemi. Výčitky totiž oslabují naše sebevědomí, neznamená to ale, že ve chvíli, kdy si dokážeme přestat vyčítat své chyby, začne naše sebevědomí znovu samo růst. Musíme ho trochu podpořit a nejlépe toho dosáhneme tím, že začneme dosahovat nějakých úspěchů.

Myslím si, že problém je v tom, že si lidé dávají až příliš velké a ambiciózní cíle. Pokud je vaše sebevědomí příliš nízké, potřebujete jej zvedat postupně a začít sami sebe odměňovat i za malé a dílčí úspěchy. Nesnažte se hned vyšplhat na Mount Everest, když jste nikdy nebyli na Sněžce. Naplánujte si drobné malé krůčky, které budete dělat každý den, a tím začněte posilovat své sebevědomí. Čím silnější bude, tím větší kroky budete schopni dělat.

Je to vlastně úplně stejné, jako když jdete do posilovny – jakmile budete chtít hned první den bořit rekordy, tak nejen že si můžete vážně ublížit, ale druhý den a možná i celý týden vás bude tak bolet celé tělo, že už vůbec nebudete mít náladu se tam vrátit. Je to, jako by vám vaše tělo vyčítalo a neustále připomínalo, že jste ho přetížili.

Jenže dokázat odměnit sám sebe za ty drobné úspěchy a drobné krůčky není vůbec jednoduché. A v dnešním světě, kdy všichni vidíme kolem sebe na sociálních sítích ty velkolepé a mimořádné úspěchy, je to ještě těžší. Když se vrátím k tomu příměru z posilovny, říkáme si například: „Ty jo, já zvednu na bench jenom 30 kg a tamhleten můj kamarád zvedá 100 kg! Za to bych se měl odměnit?“ Nebo: „Vždyť já uběhnu v kuse sotva sto metrů a můj spolužák dal na Facebook mapku, jak běžel v kuse 5 km! Za to bych se měl odměnit?“

Při odměňování je nám velkou překážkou právě to neustálé porovnávání a srovnávání se s naším okolím. A přitom jediní, s kým bychom se opravdu měli srovnávat, jsme my sami. A k tomu, abychom toho byli schopni, nám skvěle pomůže tzv. sebereflexe. 

Říkáte si, sebe-co? Sebereflexe? Slyšeli jste někdy toto slovo? Věřím, že ano, že jej neslyšíte poprvé. Jak ale ovládat principy sebereflexe ve svém životě, jak pomocí těchto principů posilovat své sebevědomí? Tedy být si vědom sám sebe, svých schopností, svých talentů, ale i slabých stránek. Pokud se vám nedaří objevit své talenty a nevíte, kde jsou vaše slabé stránky, právě sebereflexe je nástroj, který vám je pomůže objevit. A o tom, jak s tímto nástrojem pracovat, bych se rád zmínil zase v dalším díle podcastu Myšlením na vrchol. Tak pokud vás to zajímá a jste pravidelní posluchači podcastu, můžete si dát odběr ve své aplikaci a těšit se už zítra na další epizodu. Spousta z vás ale poslouchá podcasty zpětně, takže si ji můžete pustit klidně hned a nemusíte čekat na úspěch. No a jestli si třeba uděláte chvíli času a podělíte se zase vy se mnou o svůj příběh nebo zkušenost, uděláte mi tím nejen radost, ale určitě i úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder