Čeho se musíme nejprve zbavit, pokud chceme vyhrát a uspět?

Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Zamyslíte-li se nad přístupem většiny úspěšných a většiny neúspěšných lidí k minulosti, můžete si všimnout jednoho výrazného rozdílu. A právě tento rozdíl potvrzuje, jak obrovská propast je vytvořena mezi nastavením mysli těchto dvou táborů. Zkuste si teď prosím představit dva vysoké kopce. Z jednoho dohlédnete na druhý, ale oba dva dělí ta nejhlubší propast, jakou si jste schopni představit. Na jednom z těch kopců je tábor úspěšných a na druhém neúspěšných. Pokud byste měli na výběr, ke kterému táboru byste se raději přidali? K táboru úspěšných, nebo neúspěšných? Vím, hloupá otázka, a naprosto s vámi souhlasím. Asi těžko si lze představit, že by se někdo dobrovolně hlásil do tábora neúspěšných. Když už něco děláme, cokoliv, tak vždy máme nějakou základní touhu uspět, udělat danou věc co nejlépe a dosáhnout nějakého cíle. 

Dejme ale tomu, že jste se z nějakého důvodu ocitli v tom táboře neúspěšných. Těch důvodů a způsobů, jak se do takového tábora dostat, najdete každý jistě spoustu. Někdo si nese nějaké špatné návyky ze svého dětství, někdo měl jen smůlu a ocitl se ve špatnou dobu na špatném místě, jiný se zase dostal nedobrovolně do špatného prostředí a to jej ovlivnilo natolik, že skončil právě mezi neúspěšnými. Pokud se tedy z nějakého důvodu nacházíte v táboře neúspěšných, mám pro vás jednu skvělou zprávu: okolo tábora není žádný plot a ani vás tam nikdo nedrží. Můžete kdykoliv odejít a přejít dobrovolně k úspěšným. A jejich tábor není vůbec daleko, pokud přijdete na hranici útesu, máte jej na dohled. Mám pro vás ale i jednu špatnou zprávu, do tábora úspěšných, kam byste možná mohli chtít vyrazit, nevede žádný most ani vás tam nikdo nepřepraví vrtulníkem. Musíte jít pěkně po svých, sejít na dno údolí, přebrodit řeky, skály a vyškrábat se na druhý kopec. Abyste ale byli schopni přejít tu propast mezi oběma tábory, musíte v táboře neúspěšných jednu věc nechat. Pokud ji tam nenecháte, nikdy nedojdete na druhou stranu propasti. A to i když si budete myslet, že si to zasloužíte a že jste dost silní a dost dobří, abyste se dostali druhý kopec a vyškrábali se do tábora úspěšných. Jakmile se nezbavíte této jedné věci, na své cestě vždy zabloudíte, nepřekonáte žádnou překážku, na kterou narazíte, budete se ji snažit obejít a to vás jen svede z cesty. A ve chvíli, kdy si budete myslet, že už se škrábete na protější kopec a přicházíte do cíle, že se konečně zařadíte mezi tu menšinu úspěšných lidí, najednou zjistíte, že jste se nikam neposunuli a znovu jste se vyškrábali do tábora neúspěšných. Že jste pouze udělali velké kolo a vrátili se zase zpět.  A to jen proto, že jste se nedokázali zbavit té jediné věci ve své mysli, kvůli které jste se do tábora neúspěšných lidí dostali a kvůli které se tam stále vracíte. 

Na této věci v naší mysli je nejhorší, že ona sama vyhloubila tu propast mezi vaším úspěšným a neúspěšným životem. Když jste se totiž narodili, mezi těmito světy, mezi těmito tábory žádná propast neexistovala. Byla tam rovina, byla to jedna zem a vy jste mohli procházet volně z jednoho tábora do druhého. Byli jste byli chvíli v jednom táboře, potom zase ve druhém. Jak jste ale rostli, přímo ve vás, ve vašem nitru, ve vaší mysli sílila ta prokletá věc, se kterou jste si vy sami začali nevědomky hloubit právě tu propast mezi zmiňovanými tábory. 

Jak jste rostli a jak jste se vyvíjeli, tábory se od sebe začaly tak trochu vzdalovat, začaly mezi nimi vznikat určité překážky. Pořád tam byla ale rovina a žádná propast, jenom se té cestě objevovaly překážky.  A občas se stalo, že jste nedokázali překážku překonat, dostali jste z ní třeba strach nebo jste selhali při jejím překonávání. A právě tehdy, kdy jste dostali strach nebo na překážce vyhořeli, právě v tento moment ve vaší mysli začala sílit ta věc, jež hloubí propast mezi úspěšnými a neúspěšnými lidmi. A čím častěji jste selhali, čím častěji jste nechali své chování ovládat strachem, tím více ta věc sílila. Typická a přirozená vlastnost neúspěšných lidí sílila ve vaší mysli, a hloubila tak tu naši pomyslnou propast.

Nejhorší na ní je, že čím je silnější, tím náročnější a složitější je se jí zbavit. Dokud to ale neuděláte, dokud se jí nezbavíte a nenecháte ji jednou provždy ležet osamocenou v táboře neúspěšných, bude ve vás pořád dřímat a čekat na příležitost, kdy by se mohla znovu najíst z vašeho dalšího neúspěchu, tím ještě více zesílit a znovu vás vrátit zpět do tábora neúspěšných. Základem tedy je, že pokud chcete skutečně přejít na druhý kopec a překonat tu rokli, kterou jste si sami vyhloubili, musíte se ze všeho nejdřív zbavit této věci ve své mysli. Dokud to neuděláte, nikdy se přes rokli nedostanete.

Já věřím, že moji pravidelní posluchači podcastu Myšlením na vrchol už dobře vědí, o jaké věci to tady celou dobu mluvíme. Co se to skrývá v naší mysli a brání nám stát se úspěšnými? Docela by mě zajímalo, zda už to víte. Co je tou věcí, o které dnes mluvím a které se musíme zbavit? Mám samozřejmě chuť prozradit vám to hned, o čem tu tak tajemně mluvím. Řekl jsem si ale, že vám nechám více času na zamyšlení. Nehledejte v tom žádnou vědu, jak jsem říkal, předpokládám, že většina z vás ví, o čem mluvím. Než vám ale řeknu, co je podle mě je rozdílem mezi úspěšnými a neúspěšnými, jenž hloubí tu pomyslnou propast, chtěl bych vás poprosit, abyste mi to nejprve vy sami napsali. A nejrychlejšího z vás, co mi pošle správnou odpověď, bych rád odměnil takovým malým vánočním dárkem. Co by to ale bylo za dárek, pokud by to nebylo překvapení, takže co bude tou odměnou, si nechám pro sebe. Chcete-li se tedy nechat odměnit a překvapit zároveň, napište mi odpověď na  otázkou: Co je tou věcí v naší mysli, se kterou se nikdy nedostaneme mezi úspěšné lidi, dokud se jí nadobro nezbavíme? Je to úplně jednoduché, jedno slovo, může být i v množném čísle, to vás bude napadat asi častěji. Takže ještě jednou, pokud se chcete nechat odměnit, napište mi prosím odpověď, kamkoliv je vám to pohodlné. Ať už do mého mailu, na náš web businessleaders,cz, nebo naše sociální sítě. Ta odpověď, kterou si přečtu jako první, bude odměněna vánočním dárkem. Věřím, že vás dárek potěší a pobaví zároveň. A pokud se vám nechce psát a nechávat se odměnit, můžete se na mou odpověď těšit už zítra v další epizodě mého podcastu. Výhodu tedy teď mají opět ti posluchači, kteří poslouchají Myšlením na vrchol každý den. Psát mi ale určitě můžete i mimo soutěž, pokud třeba posloucháte zpětně, a další epizodu si pustit teď hned. Doufám, že vám i další podcast a má odpověď pomůžou vyškrábat se ve své mysli na vrchol tábora úspěšných, nebo třeba jen udělá úspěšný a krásný den.

© Lukáš Eder