Sousedům na nervy už hrát nemusíte. V Praze roste sdílená zkušebna!

Vy samy na něco hrajete?

B.: Verča hraje delší dobu na housle, já se několika hudebním nástrojům věnuji amatérsky. Takoví, jako jsem já, jsou naší cílovou skupinou. Zjistily jsme, že existuje mnoho akcí či programů, kde se scházejí profesionálové, ale neexistuje žádný podobný prostor pro amatéry. Spousta z nich, a tak jsem to cítila i já, nemá kde hrát, nebo hůř, na co hrát. Bydlí třeba v podnájmu a nemají peníze na nástroj. My jim poskytneme obojí.

Kolik bude taková návštěva stát?

V.: Počítáme s jednorázovým vstupným. Chtěly bychom, aby to fungovalo podobně jako ve fitcentru. Budeš mít k dispozici mašiny a během cvičení se můžeš seznámit s ostatními nebo si tu domluvit schůzku s kamarády.

Kolik tam bude lektorů?

V.: To neřídíme tak úplně my. Cvičící budou moci přijít s vlastním lektorem plus pro ně chceme vytvořit nějakou jejich databázi, ale není to primární účel. Větší energii chceme dát do toho, aby vznikala komunita. Myslím si, že učitelem může být v jistém smyslu kdokoli. Když si spolu zahrají dva cvičící na stejné úrovni, tak se mohou učit od sebe navzájem a pak si dopomoci třeba nějakými videi na YouTube nebo nárazovou konzultací s učitelem. Nemusí to být jako ve škole.

B.: Nechceme, aby to bylo tak, že ti lidé přijdou a my jim budeme něco diktovat. Chceme, aby si chodili zahrát pro radost a aby mohl hrát každý, ať už s hudebním backgroundem, nebo bez něj.

Chystáte se kvůli Melogee opustit vaše dosavadní pracovní zázemí?

B.: To hodně záleží na tom, jak se nám podnik podaří rozjet. Pokud všechno dobře dopadne, chci se mu určitě věnovat mnohem víc, než tomu bylo doteď. Jsem zaměstnaná a abych měla na Melogee více času, musela jsem si dokonce brát dovolenou. Pracuji jako projektová manažerka a ta práce mě baví, můžu se jí případně věnovat i po tom, co podnik začne fungovat. Ale jen s ní se nespokojím. Jsem asi takový typ člověka. Chci víc. A podnikání má zkrátka úplně jinou hodnotu. Vidím v něm ten vyšší smysl.

V.: Na druhou stranu, já bych nechtěla jednou dospět do bodu, že bude Melogee tvořit 100 % mého času. Náš kamarád podniká a pořád nás připravuje na to, že jakmile to rozjedeme, tak už zkrátka na dovolenou nepojedeme. Třeba nejbližší tři roky. Že v tom budeme pořád. Nevím, jestli je to součástí české kultury, ale hrozně si tady ceníme workoholiků, což mi připadá úplně přehnané. Ta práce pak nemůže být tak kvalitní, a takhle to rozhodně dělat nechci. Myslím, že pokud tomu člověk věnuje neúnosně moc času, tak si jej neumí zorganizovat. A že se ten byznys dá postavit i tak, abys v tom nebyla až po uši. Já dělám už delší dobu sama na sebe jako HR konzultantka a lektorka a za tu dobu jsem zjistila, že veškeré sféry života se musíš naučit správně propojovat. Jinak nebudou fungovat správně ani jako celek, ani každá zvlášť.

Zaujal Vás příběh vítězek letošní Social Impact Award? Tady najdete rozhovor s dalším oceněným týmem, který teď buduje první vertikální farmu v Praze.

A nezapomeňte, že mnohem více o světě byznysu se dočtete v tištěném magazínu Business Leaders, který si můžete objednat zde.

Barbora S.